Založit webové stránky nebo eShop

MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ KOZOV-LES

SOUČASNOST A HISTORIE

 

MYSLIVECKÉ Sdružení Kozov-Les

 

SOUČASNOST

          Píše se rok 2017, členská základna našeho MS má 25 členů. V období 2003 – 2017 jsme přijali 8 nových členů, čtyři členové ukončil členství na vlastní žádost a tři nás opustili navždy.

         V současnosti je předsedu MS Ing. Miloslav Bešta a mysliveckým hospodářem Jiří Ženožička st.. Od roku 2008 jsme součástí znovu obnovené oblasti chovu jelena siky „Bouzovsko“.

         Během roku organizujeme s pomocí rodinných příslušníků a dalších příznivců myslivosti několik společenských akcí (Veřejný přebor v malorážce, Myslivecký karneval v Kozově, Myslivecké posezení pod vánočním stromečkem na náměstí v Bouzově), mimo to zajišťujeme občerstvení při akci „ Balóny nad hradem Bouzov“. Dále podle písemné dohody se ZŠ Bouzov odborní zástupci MS seznamují děti formou besed s problematikou ochrany lesa, lesní zvěře a jejího chovu.

 

           Myslivecky hospodaříme v lesní honitbě Kadeřín-Vojtěchov o výměře 929,75ha, která se nachází jižně od obce Bouzov.

 
  
 
 

HISTORIE

Lesní pozemky, především v oblasti vesnic Ospělov, Kadeřín, Blažov, Svojanov, Kozov a Vojtěchov, o výměře přes 2000 ha honební plochy byly jako honitba využívány vždy vlastníkem pozemků. V poválečných letech to bylo Lesní družstvo Bouzov. Po jeho zrušení v r. 1959 byla honitba užívána novým vlastníkem, kterým byly Státní lesy Lesní závod Litovel. Od r. 1961 byla honitba Státními lesy pronajata ZK MEZ Mohelnice, ale současně v ní byli i členové mysliveckého sdružení a zájemci z místních obcí.

         1. ledna 1963 bylo založeno Myslivecké sdružení  Bouzov-les, které mělo 22 členů. Toto sdružení si pronajalo následně honitbu Bouzov-les od Státních lesů, Lesního závodu Litovel. Honitba měla výměru 2441 ha. Předsedou Mysliveckého sdružení Bouzov-les se stal Alois Reif z Mohelnice, mysliveckým hospodářem byl Josef Navrátil ze Svojanova. Bonitace honitby byla 10 ks siky, 20 ks mufloní, 123 ks srnčí, 149 ks zajíců. Během dvou roků vybudovali členové MS v honitbě 15 velkých a 12 menších krmelců pro zvěř.

V roce 1966 došlo k přejmenování MS Bouzov-les na MS Kozov-les. Od r. 1967 bylo započato s intenzivním chovem bažantí zvěře asi na 200 ha honebních pozemků u Blažova. V roce 1970 se novým předsedou sdružení stal Antonín Pavelka z Mohelnice a mysliveckým hospodářem Jiří Ženožička z Bouzova. V 70. letech dochází k nárůstu stavů zvěře jelena siky a mufloní, což se projevilo nárůstem škod na lesních kulturách. Zajíců a bažantů ubylo, zvýšil se stav černé zvěře. Z tohoto důvodu bylo v r. 1971 přikročeno k redukcím odlovům zvěře sika a mufloní. V roce 1972 došlo ke změně bonity zvěře, a to siky 20 ks, mufloní 46, srnčí 123 ks, zajíců 149 ks a bažantí 85 ks. Ale skutečné stavy u spárkaté zvěře byly daleko vyšší. V době zvýšené redukce bylo ročně odloveno až 140 ks siky, 50 ks mufloní, 50 ks srnčí, 70 ks černé zvěře, 5 zajíců, 20 bažantů, 5 kachen divokých a 15 lišek.

V roce 1973 byla zahájena spolupráce s VŠ lesnickou v Brně – prof. Hromasem v přípravě na ustanovení chovatelské oblasti siky a mufloní zvěře z honiteb kde se tato zvěř vyskytuje.  Cílem ustanovení oblasti chovu zvěře bylo jednotně řídit její chov ve všech honitbách oblasti a docílit tak kvalitní populace, což se následně projevilo na kvalitě trofejí.

V r. 1980 došlo k utvoření oblasti chovu zvěře sika „Bouzovsko” a oblasti chovu zvěře mufloní „Svitavsko“ (Poz. přijetím nového zákona o myslivosti v r. 1993 oblasti chovu zvěře zanikly), které řídil poradní sbor oblasti, složený ze zástupců kraje, okresu a jednotlivých honiteb. „Bouzovsko“ mělo to specifikum, že zde hraničili 3 kraje – Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský – a současně 4 okresy – Olomouc, Prostějov, Šumperk a Svitavy, kde se v na sebe navazujících honitbách tato zvěř vyskytovala. Rozhodnutí poradního sboru bylo pro všechny honitby závazné, což se projevilo v krátké době na zvýšení kvality zvěře. To nakonec nejlépe dokladují katalogy celostátních i mezinárodních výstav, kde byly každoročně oceněny desítky medailových trofejí včetně těch nejvyšších. Za tímto účelem byl zahájen výzkum zvěře na parazitologické vyšetření a následně proléčování a ozdravování zvěře meditovanými krmivy.

V letech 1982-1986 pod vedením poradního sboru oblasti a Výzkumného ústavu obratlovců Brno proběhl výzkum na zvěři siky a mufloní, který čerpal z podkladů dodaných od MS Kozov-les. Jednalo se o výzkum v oblastech koprologie, morfologie, kraniologie, potravních nároků zvěře, oplodněností laní siky, zbarvení zvěře apod. Na základě tohoto výzkumu byly zpracovány a zveřejněny odborné materiály o dosud málo známém jelenovi sika. Komplexně zpracované výsledky byly uveřejněny v publikaci “Biologie lovné zvěře“ (ČSAV v Brně v roce 1989). O historii chovu zvěře siky na bouzovsku jsou zpracovány materiály v publikaci „Daněk, sika, jelenec“, která vyšla v r. 1985 (zpracoval F. Kusák, R. Wolf, J. Lochman). 

V roce 1980 došlo k integraci honiteb Kozov-les a Luká pod novým názvem Myslivecké sdružení Kozov-Luká o výměře 3 101 ha, které mělo 50 členů. Předsedou byl zvolen Antonín Pavelka, mysliveckým hospodářem Jiří Ženožicka.

Normované stavy zvěře v této honitbě jsou 35 ks siky, 53 ks mufloním 150 ks srnčí, 180 zajíců, 105 ks koroptví, 105 ks bažantů, černá zvěř nebonitována. Pro osvěžení krve a zkvalitnění mufloní zvěře byla v roce 1980 vybudována u Blažova obůrka o rozloze 7 ha pro aklimatizaci dovezené mufloní zvěře v počtu 10 kusů z obory Opočno. Po třech letech byla zvěř včetně přírůstků vypuštěna do honitby. Další osvěžení mufloní zvěře proběhlo v letech 1989-1992, kdy byla dodána kvalitní zvěř z jihomoravského kraje z honitby Zaječiny. Kvalita siky a mufloní byla v honitbě na dobré úrovni, což dokladují medailové trofeje, oceněné na celostních a mezinárodních výstavách. Dva roky byla honitba držitelem trofeje světového rekordu jelena siky, uloveného Zdeňkem Ženožičkou z Blažova. Pro chov kachny divoké byly v roce 1989 vybudovány v Kadeříně 2 rybníky. 

V roce 1993 došlo z popudu LČR k rozdělení honitby Kozov-Luká na 3 samostatné honitby a to Kozov, Kadeřín-Vojtěchov (honitby LČR) a Luká (honitba HS). Z toho důvodu se rozdělilo MS Kozov-Luká na dvě myslivecká sdružení.

Opětovně nově vzniklé MS Kozov-les mělo 26 členů. Předsedou byl zvolen Antonín Pavelka, mysliveckým hospodářem Jiří Ženožička. MS se přihlásilo dle finančních možností do výběrového řízení o honitbu Kadeřín-Vojtěchov, která byla rozlohou o něco menší než honitba Kozov. Honitbu Kadeřín-Vojtěchov  se následně podařilo od LČR získat do pronájmu. V honitbě je průměrně ročně lovena zvěř v poštu 18 ks siky, mufloní 6 ks, srnčí 20 ks, černá 30 ks, zajíci 5 ks, lišky 10 ks.

Po skončení pronájmu honitby v roce 2003 (po deseti letech) bylo opětovně vypsáno výběrové řízení na pronájem stávajících honiteb. Z důvodů vzorného plnění požadavků státní správy Litovel při chovu a lovu zvěře mělo MS vyhrazeno obční právo na pronájem stávající honitby Kadeřín-Vojtěchov které i přes navýšení pronájmu také využilo a honitbu získalo. Po úpravě hranic měla honitba výměru 856 ha. MS Kozov-les mělo v té době 24 členů. Předsedou byl od roku 2002 ing. Jan Jančí, mysliveckým hospodářem zůstal Jiří Ženožička.

 

< xml:namespace prefix = "fck" />

 

Myslivecká činnost a další aktivity MS Kozov-les

 

Péče o zvěř

Zhotovujeme a udržujeme v honitbě přikrmovací zařízení, zejména krmelce, krmeliště, slaniska, které v období nouze zásobujeme vhodným krmivem, které zajišťujeme z vlastních finančních zdrojů. Uvedené zařízení z jara čistíme a asanujeme. Dle možnosti zřizujeme a obděláváme políčka pro zvěř.

Dbáme dodržování veterinárních předpisů. Zajišťujeme, padlou zvěř, u které nelze při zevním ohledání jednoznačně určit příčinu úhynu (netýká se například zhaslé postřelené zvěře, zvěře sražené dopravním prostředkem, usmrcené zemědělskými mechanismy apod.), ulovená zvěř, která svým nenormálním chováním před ulovením, fyzickou kondicí, vnějším vzhledem nebo vzhledem vnitřních orgánů (pokud je vyvrhována) vzbuzuje podezření z nákazy, a veškerá ulovená zvěř určená Státní veterinární správou byla ihned dodána k veterinárnímu vyšetření.

 Lov zvěře

Na základě požadavků státní správy Litovel provádíme v době lovu plánovaný odlov zvěře dle věkové třídy a pohlaví. Veškerá ulovená zvěř je statistiky zpracovávána a trofejová zvěř je řádně předkládána na chovatelské přehlídce.

Nejběžnějším způsobem lovu je odstřel, a to buď na společných honech, nebo při osamělém lovu. Ulovenou zvěř řádně ošetříme, označíme plombou, připadně zajistíme potřebné vzorky pro veterinární vyšetření.  Při lovu (dohledávce) používáme lovecky upotřebytelné plemena. Zvěř lovíme tak, aby byla co nejrychleji a bez trýznění usmrcena.

Při veškeré uvedené činnosti dodržujeme bezpečnostní předpisy, zásady při zacházení s loveckou zbrání a rovněž se snažíme se držet mysliveckých zvyků a tradic.

Další aktivity MS

Myslivecké sdružení Kozov-les každoročně pořádá v Myslivecký karneval v Kozově a případně myslivecké výstavy o výsledcích lovu a chovu zvěře. Od roku 2003 sdružení pořádá pravidelně veřejný přebor ve střelbě malorážkou. Dále pomáhá zajišťovat akci „ Balóny nad hradem Bouzov“. Brigádnicky se podílí na údržbě areálu hřiště v Kozově, střelnici v Bouzově a rybníků v Kadeříně.

 
Střelnice na Bouzově
Myslivecké sdružení Kozov-les provozuj e od r 1992 kulovou střelnici v Bouzově, kterou převzalo a obnovilo po zrušené organizaci Svazarm. Střelnice byla rekonstruována a vybavena potřebným zařízením a je způsobilá k provozu těchto zbraní:
-          Malorážkové zbraně do 50 m (6 stanovišť)
-          Pistole a revolvery do ráže 45 do 50 m (6 stanovišť)
-          Perkusní zbraně a jejich repliky do ráže 20 mm do 50 m (6 stanovišť)
-          Nastřelování lovecké kulovnice do vzdálenosti 100 m (1 stanoviště)
Zde od roku 2003 sdružení pořádá pravidelně začátkem července veřejný přebor ve střelbě malorážkou s mysliveckým občerstvením. Vítězové a účastníci jsou odměněni hodnotnými cenami.  Pro děti je připravena střelba ze vzduchovky. Zúčastňuje se kolem 80 občanů bouzovska včetně dětí.
Pravidla soutěže:
 Střílí se malorážkou na vzdálenost 50m v stoje na terče (srnec, liška, kňour). Na každý terč se střílí 5 ran. Cena položky včetně 2 nástřelných ran činí 50,-Kč. Soutěží se ve dvou kategoriích (ženy, muži).
TOPlist
Fotogalerie neobsahuje žádné fotky...
Nový vzkaz
nick
text
Opište číslo
Žádná data nebo nastavení...
Žádná data nebo nastavení...
Žádná data nebo nastavení...
Žádná data nebo nastavení...